Kdy vstupuje duše do těla?

Duše nevstupuje do těla trvale okamžitě při početí, ale její přítomnost se postupně "ukotvuje" – jako by se přibližovala. Jak to vypadá podle esoterického pohledu?

 1. Početí – Plamen života se zapálí Vzniká fyzické tělo – genetická nádoba. Duše je informována – rozhodne, zda se skutečně "zrodí". Některé duše mají volbu (např. při karmické dohodě nebo zkoušce). 

2. První trimestr – Duše pozoruje Duše se "pohybuje kolem těla", navštěvuje ho – často při spánku matky. Ještě není pevně spojena, ale ladí se na tělo, rodinu, karmu.

 3. Druhý–třetí trimestr – Duše se "ponořuje" Začíná větší propojení s tělem – duše často vnímá matčinu energii, emoce. Někteří senzitivní lidé cítí v bříšku vlastní záblesky vědomí dítěte. Duše není trvale uvězněná – pohybuje se mezi tělem a duševní rovinou.

 4. Narození – Bolestný přechod (inkarnace) Při porodu dochází k plnému propojení duše s tělem, často okamžikem prvního nádechu. Mnohé tradice (včetně kabaly a buddhismu) popisují narození jako šok pro duši, protože opouští lehkost a plnost vyšší roviny a vstupuje do hutnosti a omezení fyzického světa. Některé duše v tomto bodě pláčou nebo se brání – proto může být porod náročný i duchovně. 

Proč není duše "uzamčena" hned? Je chráněna. Kdyby byla od začátku plně vtělená, mohla by být traumatizována bolestí vývoje nebo ztrátou vědomí původu. Má čas se sladit. Duše si zkoumá, zda je připravená na karmu, rodinu, podmínky. Má prostor k odstoupení. Některé spontánní potraty se dějí právě proto, že duše se rozhodne nezůstat.

 Podobnosti ve světových tradicích: 

Tibetská kniha mrtvých: popisuje proces, kdy si duše vybírá nové tělo a pozoruje rodiče při spojení. Kabala: tvrdí, že duše vstupuje ve třech fázích – tělesné, emocionální a duchovní. 

Indické učení: duše se naváže trvale až po narození – proto těhotenství nesou karmické závoje, ale ještě ne osudové vtělení. 

Shrnutí:  Duše plod navštěvuje, ale trvale se nevtěluje hned. Je přítomna, vnímá, připravuje se. Až s narozením a dechem se plně vtělí do těla. Je to milost – ochrana duše, aby nebyla vystavena bolesti a strachu předčasně